Když se tři perou...

...smějí se všichni okolo.

Všichni účastníci tohoto humorného vystoupení už jsou zadání, ale připomínáme, že tohoto frajera ještě stále můžete mít doma už na vánoce vy!

Vite o někom, kdo by chtěl kočičku? Řekněte mu prosím, moc nám tím pomůžete.

Děkujeme!

...a před jídlem se umej!

Pět týdnů

 Vykulená Princezna. 

V pěti týdnech už jsou z koťat pěkní puberťáci, ale u maminky je jim pořád nejlíp. Ta je zvládá se stoickým klidem. (Nerozdíl od páníčků.)

Koťátka z televizní přestávky

Úplně jsem zapomněla napsat, že na koneci prvního měsíce koťátka už jsou definitivně opustila (zvětšenou) krabici za naší postelí. Přesunuli jsme je do "ohrádky na králíky", ze které se ale poměrně brzo dostala (Plesnivka samozřejmě jako první). Takže teď už slouží ohrádka jen jako útočiště -- místo kam se nedostanou děti a kde nehrozí zašlápnutí dospělými. Koťata zde mají misku se svými prvními granulkami, vodu, záchůdek a přepravku, ve které většinou spí. Ze spoda na židli mají zavěšenou miminkovskou hračku, která už naši malou přestala bavit, ale koťata si s ní užijí až až.

Čtyři a půl týdne

První měsíc

(Necelé) čtyři týdny

Další video ze série kompaktně natočených, ale jinak povedených snímků (naštěstí už poslední - tzn. že na dalších se už nic neděje, ale jsou natočena pěkně kvalitně). Aničku náramě baví koťátka pozorovat a po miminkovsku komentovat a Plesnivka se naučila vylézat z krabice na postel. Jinak to může vypadat podle fotek, že koťátka skoro nerostou. Ve skutečnosti je to ale tak, že jim za poslední týden vyrostla krabice do dvojnásobné velikosti, aby se tam i s Aidou pěkně vešli.

Tři týdny: Jak se umývají koťata

Je jednou z předpokládaných aplikací zákona schválnosti, že se člověku povede natočit pěkné video zrovna ve chvíli, kdy si omylem pootočí s některým čudlátkem na foťáku. Toto roztomilé video vzniklo v rozlišení, ve kterém bych vám jej mohla všem poslat MMSkou a ani bych za to moc neutratila. Ale když se budete hodně snažit, uvidíte kočku jak pucuje svoje koťátka do vysokého lesku a -- pozor, teď prozradím pointu -- dostane za to facku do čumáku.

Šestnáctý den

Čím jsou koťáta větší, tím je těžší je vyfotit. Navíc když není dost světla. Dáte je na postel, cvakáte, cvakáte a výsledek? 326 fotek, za toho 178 ostrých, z toho 165 fotek koťat bez hlavy. Jediný způsob, jak vyfotit kotě zepředu, je fotit ho z boku a čekat, až otočí hlavičku. Pokud se jej snažíte fotit zepředu, bude pořád otáčet hlavu sem a tam.
Takže se omlouvám všem imaginárním čtenářům tohoto blogu za další zpoždění v aktualizacích. Strašně moc se mi nechtělo těmi kvanty fotek probírat...

Této kočičce přezdíváme PLESNIVKA. Tmavá kočička, která má rezavých flíčků. Královna krásy to zrovna není, ale ze všech koťat je bezkonkurenčně nejšikovnější. První se dokázala dostat sama z krabice a od té doby, co se jí to povedlo, tak jí máme stále v patách:

Zrzavý kocour s bílým bříškem a fleky. Největší CVALÍK ze všech koťat.

Trojbarevná PRINCEZNA a maminčina kopie a mazlíček, který se od ní nehne ani na krok.

Malý ČERTÍK. Černý kocourek, který se svojí šikovností drží těsně v závěsu za Plesnivkou.

A na závěr ZRZEČEK - původně jsme si mysleli, že je to kočička, teď to vypadá spíše na kocourka, ale ještě uvidíme.

Třináctý den

Lezou po bříšku na vratkých nožičkách, ale už zkoušejí neobratnými pracičkami první hry se sourozenci.
Omluvte kvalitu videa v první třičtvrtě minutě - zatáhlo se a v bedýnce bylo málo světla. V další minutě se plazí koťátka po posteli a tam už je to se světlem lepší.)

Jedenáctý den: Jak kočka tahá koťata

Je na čase přiznat, že Aida není zrovna adept na cenu "Matka roku". Celé dny se fláká po bytě, pokud koťata spí, pozoruje bedýnku pouze z bezpečné vzdálenosti. Žádné bránění mláďátek před vetřelci se nekoná. Když vezmete dětičky do ruky, matka vás spíš počastuje pohledem "A nakojit je za mě nechceš?". Někdy jí ale dojde trpělivost a rozhodne se vzít věci do svých rukou. Tedy pracek. Nebo spíš do tlamy. Když se jí nelíbilo, že jsem si odnesla černé koťě na focení blíž ke světlu, tak si pro ně přišla. Jenže ono příslovečné "tahat jako kočka koťata" ona zrovna moc neovládá. U prvního vrhu jsem se jí to snažila naučit a poponášela jsem koťata v zubech, ale pak jsem to vzdala. I když teď - s jejím desátým potomkem - už jí to docela šlo. Posuďte sami:

Osmý den: holky a kluci

Jak se vlastně pozná, jestli je koťátko kluk, nebo holka? Samozřejmě podle zadečku (a přilehlého okolí). Nebo někdy podle barvy. Pokud má koťátko současně červenou (tak se odborně říká zrzavé barvě) i černou barvu, musí to být kočička. (Příště si povíme proč to tak je.) Pokud je ve vrhu nějaká jistá kočička, je nejlepší kouknout se na zadeček jí a pak to porovnat s ostatními koťaty. A úplně nějlepší je vždy počítat s tím, že se člověk může splést a u veterináře ho upozorní, že dvouměsíční Leon je ve skutečnosti Leontýna.

Sedmý den

Koťátka už nejsou slepá, mají modrá očička. Ale moc je neotvírají. Daleko radši spí. A na cestu máminým kožichem k cecíku se koukat nepotřebují.

Pátý den

Koťátkům se začínají rozlepovat očka (doteď byla úplně slepá). Většinu času spí. Když nespí, bojují o cecíky, aby si pořádně nacpala bříška mlékem a zase mohla klidně spát.

Den druhý