Je na čase přiznat, že Aida není zrovna adept na cenu "Matka roku". Celé dny se fláká po bytě, pokud koťata spí, pozoruje bedýnku pouze z bezpečné vzdálenosti. Žádné bránění mláďátek před vetřelci se nekoná. Když vezmete dětičky do ruky, matka vás spíš počastuje pohledem "A nakojit je za mě nechceš?". Někdy jí ale dojde trpělivost a rozhodne se vzít věci do svých rukou. Tedy pracek. Nebo spíš do tlamy. Když se jí nelíbilo, že jsem si odnesla černé koťě na focení blíž ke světlu, tak si pro ně přišla. Jenže ono příslovečné "tahat jako kočka koťata" ona zrovna moc neovládá. U prvního vrhu jsem se jí to snažila naučit a poponášela jsem koťata v zubech, ale pak jsem to vzdala. I když teď - s jejím desátým potomkem - už jí to docela šlo. Posuďte sami:
Hehe, jsme se doma koukli, jak kočka tahá koťata a přemýšleli, jak to asi dopadlo po seskoku dolů ;o) (Je mi jasné, že vše bylo ok, ale napnutí jsme byli jako kšandy!:D)
Hehe, jsme se doma koukli, jak kočka tahá koťata a přemýšleli, jak to asi dopadlo po seskoku dolů ;o) (Je mi jasné, že vše bylo ok, ale napnutí jsme byli jako kšandy!:D)
OdpovědětVymazat